Zpět k obsahu Já a moji obráci
A taky vám musím říct, že mi ta naše Wiki přerůstá přes hlavu. Už je vyšší než já, boxerka jedna! Splašená je jako já před rokem, ale velká jako já dneska, to znamená jako velkej pes! Když chce mít Kami ode mě pokoj, má to teď snadné. Zavolá Wiki a pustí nás na zahradu. Nejdřív jen tak lítáme, hlava nehlava, neptejte se kudy, to fakt nevím. Pak se pereme. Lezeme po sobě, skáčeme si na záda a taky se kousáme. To mě právě zlobí, že už nemůžu držet Wiki za nohu jako dřív. Ona to totiž dělá mně a někdy dokonce vyhrává. Pak se přetahujeme třeba o klacek a skončíme obě na zádech, celé špinavé a zmáčené, to je bžunda! Tuhle jsme zavolaly na pomoc ty dva mini-pejsky, Rózinku a Čelzí a vyrazily jsme společně ke slepicím. Branka byla zavřená, takže krmení jsme jim nevyjedly a lov drůbeže se taky nekonal, to má ráda Wiki. Ale na sousedním dvorku byla velká hromada vykopané země. Daly jsme si závody do vrchu a když soutěž skončila, nebylo už poznat, která z nás je bílá a která černá.
Život s naší Wiki mě baví, ale jsem docela ráda, když už jdeme zase domů. Vypiju svou misku vody do dna, svalím se na matraci a odpočívám a odpočívám. Ta Wiki má čím dál větší páru a vydrží snad víc než entlebuch. Mám neblahé tušení, že mi jednou bude chtít ukázat, kdo je tu paní. No tak to pozor, to si ještě povíme, kdo bude řídit smečku, na to máme my entlebuši patent, však uvidíme kdo s koho.
Nechci si nijak stěžovat, ale nemůžu nechat bez povšimnutí, že si naše boxerka oblíbila moje obráky. Když je vidí, vystřelí, plete svýma dlouhýma nohama a už na ně kulí oči a skáče. Když jsem s nimi na velké zahradě, můžu hned hlídat svoje stádečko a Wiki pěkně od svých obráků odblokovat. Horší je to, když jsem zavřená na naší zahrádce za brankou a nemůžu tomu zabránit, jen se na to bezmocně dívat! Nedávno dokonce dostala tahle hnědá neposeda od mojí Hele pamlsek. To si ještě vypije, Wikina jedna! Hned zítra jí vypráším kožich.