Zpět k obsahu Já a moji obráci
Jednou v pondělí měla Hele home office, to znamená, že proseděla celé dopoledne u počítače a oběd musel jít ulovit Kami. Přinesl dva pěkně propečené řízky, které moc voněly už když otvíral dveře od domu. Hezky je položil na kuchyňskou linku na talíř a kelímek s bramborovým salátem dal hned vedle. To to vonělo! A rovnou hlásil „Oběd!“ Šla jsem se podívat za Hele, ale ta neviděla ani neslyšela, jen na obráka zavolala „Vždyť už jdu!“ a ťukala dál do klávesnice. Obrák někam odběhl a já jsem si šla přivonět k té obrotě na stole. Koukám na ni, a najednou mi došlo, že je docela blízko okraje stolu. Že by to tam dal Kami pro mě? Vyskočila jsem předními tlapkami až na stůl a ejhle, dosáhla jsem na první řízek. Stáhnout ho dolů a odnést na pelíšek pod Heliným psacím stolem, to byla pro mě hračka! Asi už víte, jak rychle umím všechno zbaštit, ale tohle jsem snědla ještě rychleji, aby si mě obráci nevšimli a nesebrali mi to! Pak jsem začala uvažovat o tom druhém řízku, ale vtom se vrátil Kami, a tak jsem si řekla, že jim ten druhý už nechám.
Obračka mezitím vstala a šla do kuchyně „To jsou nějaké dobré řízky, voní až ke mně!“ řekla a šla pro příbory. Kami vzal talíř s řízkem a povídá „Viď? Ty už jeden ohříváš?“ a otevřel mikrovlnku. Tam nic nenašel (bodejť!) a podíval se na Hele.
„Ty už jsi si ho vzala?“
„Co? Ne.“
„Tak kde je?“
„A co?“
Hele se zamyslela a zadívala se na Kamiho. „Ty hledáš druhý řízek? A kde jsi ho měl?“
Podívala se na talířek s jedním řízkem na kraji stolu a rozesmála se „No jo, tak to měla Nuttynka výborný oběd! A co budeš obědvat ty?“
Pak se šla podívat na pelíšek, kde jsem pěkně odpočívala a dělala hodného hladového pejska. Jenže tu mastnou skvrnu pod sebou jsem nedokázala celou zakrýt, a tak našli obráci důkaz, kdo jim řízek snědl. O ten druhý se pěkně podělili a přidali si k němu ten bramborový salát. I když mi ho nedali ochutnat, nezlobím se. I tak to byla bezva hostina pro celou rodinu. Moc mě potěšilo, že se moji obráci se mnou tak pěkně rozdělili. Jen jim to dlouho nevydrželo. Když večeřeli, úplně na mě zapomněli. Teprve až když dojedli, dostala jsem do misky hrstičku granulí. Masíčko žádné. Musím si počkat, snad se zase dočkám nějaké hostiny.
